KONTROLY ÚČINNOSTI KLIMATIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ

Nabízíme kontroly účinnosti klimatizačních zařízení. Naši pracovníci jsou oprávněni a proškolení k provádění měření účinnosti chladiva, které provádí měřícím zařízením značky Testo.

Kontroly klimatizačních systémů vycházejí z požadavku směrnice evropského parlamentu a rady 2002/91/ES. Její implementace se projevila v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií konkrétně v jeho novele č. 177/2006 Sb. Tento zákon je základním legislativním podkladem, ze kterého vychází povinnost provádět kontroly klimatizačních systémů. Na něj navazuje vyhláška č. 277/2007 Sb. ze dne 19. října 2007 o kontrole klimatizačních systémů. Tyto dva dokumenty představují v současné době základní podklady pro provádění kontrol klimatizačních systémů.


Zákon č. 406/2000 Sb.

Jedná se o základní zákon stanovující povinnosti provádění kontrol klimatizačních systémů (zařízení). Zákon obsahuje definici klimatizačního systému, určuje pro jaké systémy je třeba kontroly provádět. Zákon udává četnost kontrol i formu postihů za jejich nedodržení. Platnost paragrafů zákona týkajících se kontrol klimatizací je od 1. 1. 2009 a vzhledem k tomu, že četnost kontrol klimatizačních systémů je stanovena na 4 roky, měly by mít všechny klimatizační systémy realizované do roku 2009 provedenou první kontrolu již do konce letošního roku.

V zákoně je definován „klimatizačním systémem jako soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby“. Tato definice není úplně jednoznačná, ale dle obvyklého výkladu pojmu se za klimatizační systém považuje takový systém, který má funkci chlazení. Mezi takové systémy patří chladivové systémy (split, multisplit, VRV systémy s proměnným průtokem chladiva, zdroje chladu pro přímé výparníky centrálních klimatizačních jednotek), vodní systémy konvektivní (systémy s ventilátorovými konvektory „fan-coil“), sálavé chladicí systémy (chladicí stropy, stěny, podlahy) a kombinované systémy vzduch–voda (indukční jednotky, chladicí trámce). Definice nespecifikuje typ budovy ani vnitřního prostředí, proto se podle tohoto zákona musí kontroly provádět pro všechny klimatizační systémy, ať již v obytných, shromažďovacích, administrativních či průmyslových budovách.

V zákoně je dále stanoveno, že „u klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky“. Zároveň je však definován „jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem“. Tím je vlastně výkon převeden na elektrický příkon. Tudíž se dle tohoto zákona musí kontroly provádět pro klimatizační systémy s el. příkonem zdroje chladu větším než 12 kW. Přičemž se dle výkladu Státní energetické inspekce posuzují jednotlivé zdroje chladu v budově samostatně. Proto v případě, že všechny zdroje chladu mají příkon nižší než 12 kW, není třeba kontrolu klimatizačního sytému dané budovy provádět.

Zákon též stanovuje, že „kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 přezkoušené ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a návrhů opatření nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu 4d). Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis“. Pro možnost provádět kontroly je třeba se přihlásit na MPO a získat oprávnění.
Zákon stanovuje i pokuty za nedodržení jeho nařízení až 200 000 Kč.

Vyhláška č. 277/2007 Sb.

Tato vyhláška je základním podkladem pro vypracovávání kontrol klimatizačních systémů.

Pravidelná kontrola klimatizačních systémů

Pravidelná kontrola klimatizačního systému zahrnuje posouzení účinnosti klimatizace a jejího výkonu v porovnání s požadavky na chlazení budovy. Výsledkem pravidelné kontroly klimatizačního systému je zpráva obsahující zjištění s návrhy na opatření, doporučení a poradenství o možném zlepšení nebo výměně klimatizačního systému a o alternativních řešeních.

Kontrola klimatizačních systémů zahrnuje

  • identifikaci klimatizačního systému v rozsahu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce
  • posouzení dokumentace, z hlediska úplnosti, aktuálnosti a dodržování, a kterou je
  1. projektová dokumentace klimatizačního systému, zahrnující výchozí energetické bilance, návrh a dimenzování jednotlivých částí systému, seznam komponent systému a návrh měření a regulace jednotlivých zón a celého systému
  2. dokumentace uvedení systému do provozu, to je výsledky měření průtoků vzduchu v jednotlivých zónách systému
  3. dokumentace změn systému od jeho uvedení do provozu
  4. provozní předpisy výrobců komponent klimatizačního systému
  5. místní provozní řád, je-li příslušnými předpisy vyžadován
  6. provozní deník klimatizačního systému, je-li příslušnými předpisy vyžadován, a ostatní provozní dokumentace jako záznamy o údržbě chladicích zařízení včetně čištění vnitřních i venkovních tepelných výměníků a doplňování chladiva, záznamy o údržbě vzduchotechnických zařízení včetně čištění a výměn filtrů, čištění výměníků tepla a výdechových i nasávacích otvorů vzduchu
  7. zprávy z dřívějších kontrol
  • posouzení dokumentace, z hlediska úplnosti, aktuálnosti a dodržování, a kterou je
  1. identifikaci komponent klimatizačního systému včetně ověření shody instalovaných komponent s projektovou dokumentací
  2. kontrolu teplotního rozdílu mezi vstupem a výstupem chladicích agregátů s tím, že rozdíl teplot musí být zřejmý zjištěním dotykem ruky na výstupní a vratné trubce
  3. kontrolu hluku a vibrací při běhu chladicích agregátů
  4. kontrolu tepelné izolace na potrubí chladiva, kontrolu úplnosti a neporušenosti izolace
  5. kontrolu správné funkce přívodu venkovního a odvodu otepleného vzduchu, zahrnující kontrolu volnosti otvorů pro přívod a odvod vzduchu, čistotu povrchu tepelných výměníků a nepoškození chladicích žeber, stav filtrů nasávaného vzduchu
  6. kontrolu vzduchovodů včetně uzavíracích, regulačních a požárních klapek, kontrolu neporušenosti vzduchovodů a funkčnosti klapek
  7. kontrolu regulace systému klimatizace včetně identifikace komponent regulace, to je teplotních čidel, servopohonů ovládání armatur a vzduchových klapek a časovacích zařízení, ověření správnosti umístění teplotních čidel, funkce servopohonů a mechanismů ovládání armatur a klapek, správnosti a vhodnosti nastavení časovacích zařízení, ověření vzájemného blokování regulace vytápění a chlazení, aby nemohlo docházet k současnému vytápění a chlazení
  • ověření stavu údržby klimatizačního systému zahrnující
    1. zjišťování zjevných stop provádění údržbových prací při vizuální kontrole klimatizačního systému
    2. záznamy o údržbě a opravách s kontrolou záznamů o čištění filtrů a tepelných výměníků, výměnách agregátů, změnách zařízení, generálních opravách a rekonstrukcích
    3. kontrolu dokladů o údržbě a opravách včetně technické dokumentace
  • ověření funkce klimatizačního systému zahrnující
    1. vyzkoušení, zda klimatizační zařízení v provozu plní všechny funkce podle návodu dodavatele
    2. vyzkoušení funkce regulace klimatizačního zařízení, které se provádí za provozu po nezbytně nutnou dobu - kontrola ovládání a regulace, to je vyzkoušení funkcí ovládání a regulace, ověření pohody prostředí v klimatizovaných prostorech jak podle údajů teploměrů, tak podle subjektivního hodnocení uživatelů budovy
    3. ověření (identifikace) instalovaných měřidel spotřeby elektřiny pro pohony ventilátorů, chladicích kompresorů a ostatních komponent klimatizačního systému
    4. kontrolu spotřeby energie pro klimatizaci objektu (podle záznamů měřidel nebo podle provozní evidence provozovatele); v případě, že spotřeba energie pro klimatizaci není vyhodnocována, je nutno provést odborné ocenění s pomocí zjištěných údajů o příkonech hlavních spotřebičů a jejich provozní doby

Zpráva o kontrole klimatizačního systému obsahuje

  1. identifikační údaje klimatizačního systému budovy
  2. zhodnocení výsledku vizuální kontroly klimatizačního systému
  3. zhodnocení stavu veškeré dokumentace, které může být provedeno s využitím a odvoláním se na předložené servisní a revizní zprávy
  4. zhodnocení úrovně údržby klimatizačního systému
  5. zhodnocení regulace klimatizačního systému
  6. návrhy na opatření k odstranění případných nedostatků, návrhy možných zlepšení nebo výměny klimatizačního systému a návrhy alternativních řešení, která respektují nákladovou efektivnost a proveditelnost

Kontrola klimatizačního systému

Klimatizační systém je složen z řady zařízení a prvků. Při správně provedené kontrole by si měla být osoba tuto kontrolu provádějící vědoma všech výše aspektů a v případě, že je z dostupných dat, dokumentace a skutečností zjištěných během vizuální prohlídky patrná špatná funkce některých zařízení, měla by detailní monitorování a analýzy tohoto zařízení provést či alespoň investorovi doporučit.

Jak je patrné z výše zmíněné vyhlášky, kontrola klimatizací má za úkol nejen vizuálně kontrolovat, případně monitorovat klimatizační zařízení, ale i shromáždit dokumentaci a provést její analýzu. Jedním ze základních problémů při špatném provozu klimatizačních systémů je právě absence takovéhoto komplexního přístupu.

Pro správnou kontrolu klimatizačního zařízení je velmi důležité ověření jeho správné funkce. Cílem klimatizace je dosažení kvalitního vnitřního prostředí. Proto součástí kontroly by mělo být i monitorování a vyhodnocení vnitřního prostředí v klimatizovaných prostorech, a to jak v podobě objektivních parametrů (teploty, vlhkosti, koncentrace CO2, koncentrace škodlivin), tak subjektivního hodnocení uživatelů (spokojenost s teplotou, kvalitou vzduchu, obtěžování průvanem). Nejvhodnější je vyhodnocení dlouhodobého monitorování objektivních parametrů doplněného o jednorázová kontrolní měření kalibrovanými čidly během vlastní kontroly. Užitečným nástrojem je i statistické zpracování dotazníků na teplenou pohodu a kvalitu vzduchu předložených všem osobám v prostoru pracujícím. Z takto získaných informací lze pak vyhodnotit nejen, zda jsou vyhovující parametry prostředí, ale i to zda je provoz opravdu energeticky úsporný, jestli není zbytečně větráno, vytápěno či chlazeno.

Dalším důležitým parametrem jsou spotřeby energie jednotlivých prvků klimatizačního systému, jako jsou kompresory, ventilátory, čerpadla, zvlhčovače, ale i ohřívače a chladiče. Jsou-li takováto data k dispozici, lze jejich analýzou vyhodnotit, zda je systém provozován správně a z anomálií identifikovat možné poruchy a chyby.

Jak již bylo zmíněno, detailní monitorování teplot, tlaků a provozu kompresoru umožňuje značné úspory energie a zlepšení chladicího faktoru. Proto je takovéto monitorování velmi důležité.

Tento komplexní přístup klade však značné nároky jak na sběr a analýzy dat, tak i na osobu provádějící kontrolu. Kontroly klimatizací stejně jako jejich navrhování a provozování se vyznačují vysokou variabilitou. Ta je dána jak širokými možnostmi typů klimatizačních zařízení a zdrojů chladu, tak interakcemi mezi vnějším prostředím, budovou, vnitřním prostředím i vlastním klimatizačním systémem. Osoba provádějící kontroly by měla detailně znát jak funkci a požadavky na údržbu jednotlivých prvků klimatizačních zařízení včetně měření a regulace, tak rozumět chování budovy i požadavkům kladením na vnitřní prostředí klimatizovaných prostor.



Formulář

Jméno:
E-mail:
Firma:
Telefon:
Zpráva:
Rychlý kontakt

Nenašli jste, co ste hledali?
Kontaktujte Nás.

Tel./fax: +420 547 243 588
E-mail: jmklima@jmklima.cz

Poptávka
Servisní podpora

Karel Dokoupil

technická podpora, nábor zakázek v oblasti MaR, vizualizace, servis nástřešních chladících a klimatizačních jednotek, úsporná opatření v chladírenském nábytku,organizace montáží a servisu

Mobil: +420 775 858 271
Tel: +420 734 803 879
E-mail: dokoupil@jmklima.cz